Jestli se stále rozhodujete, kam letos s rodinou vyrazit si zalyžovat, tak doporučuju jihotyrolskou pastvinu Seiser Alm. Je to nádherné lyžařské středisko jako stvořené pro zimní rodinnou dovolenou. Vím o čem mluvím, vloni jsem tam pár dní strávil a bylo to fakt parádní!

Planina je chráněnou oblastí UNESCO a je tedy autem dostupná jen omezeně, převážně pro klienty hotelů. Kdo nebydlí přímo v Seiser Almu, ušetří na ubytovní a může využívat kabinovou lanovku z vesnice Seis. Dostane se tak do centra areálu – do místa zvaného Compatsch.

Povaha zdejších sjezdovek je jako stvořená pro věčné začátečníky jako jsem já i úplné nováčky na lyžích. Lehce zvlněná krajina je vybavena vším, co potřebujete k tomu, abyste si pohyb v Seiser Almu opravdu užili. Bydlení, lanovky, sjezdovky, stezky na sněžnice, stopy pro běžkaře a samozřejmě skvělé hotely a restaurace. Vše v té nejlepší kvalitě.

Kromě šedesáti kilometrů skvěle upravených sjezdovek jsou zde ve stejné délce a kvalitě k dispozici také stopy pro běžky. Kdo chce může se zasněženou krajinou projet třeba na koni. Takže když se po několik dnech lyžování budete cítit unaveni, není nic jednoduššího než zvolit jiný způsob, jak tuhle nádhernou krajinu s kýčovitými panoramaty prozkoumat.

Navíc má Seiser Alm skvělou bilanci krásného počasí a sněhových podmínek, proto je tak ideální pro rodinou dovolenou. Souvisí to s hřebenem Alp, který chrání tuhle obří louku ze severu. Bouřkové mraky se o Alpy jednoduše zastaví.

Seiser Alm je se svými 57 kilometry čtverečními opravdu obřím areálem, který se rovná ploše asi osmi tisíc fotbalových hřišť. Jedná se o “náhorní plošinu” ve výškách od 1800 do 2200 metrů nad mořem, která je ze zbývajících stran obehnána hradbou Dolomit. Ve východní části lyžařského ráje vystupuje kolmá stěna vrcholu Sasso Lungo. Mohutná třítisícová hora odděluje Seiser Alm od mnohem známějšího a tedy i turisticky přeplněnějšího údolí Val Gardena, které má přímé napojení na lyžařský okruhv Alpách - Sella Ronda.

Z jihozápadu se tyčí Schlern se svými dvěma nezávislými vrcholy, Santner Spitze (2.414 m) a Euriger Spitze (2.397 m), kde se podle zdejších povídaček slétaly čarodějnice na sabaty. Speciálně skalnatý útvar nazývaný Čarodějnické lavice, byl podle legend místem, kde se čarodějnice setkávaly. V 16. století prý byla v Seiser Almu řada z nich za obcování s ďáblem odsouzena.

A čarodějnice jsou tu stále živé, tedy minimálně v historkách, které se tu tradují a také mezi sjezdovkami. Kolem celého areálu vede lyžařské safari Skitour Hexen, které je značeno speciálními značkami. Jednotlivé zastávky této túry jsou osazeny dřevěnými plastikami s vyřezanými ježibabami a navíc je do nich vždy vyryta nějaká legenda vztahující se k místním pověstem - o čarodějnicích, obrech či skřítcích, co tu žili nebo žijí. Na trase je pro děti připraven třeba slalom s pohádkovými postavami, čarodějné boule nebo hrůzostrašný tunel.

Na děti jsou tu opravdu skvěle připraveni. Lyžažský škol a školiček, kde si děti mohou, pod dohledem profesionálních vstřícných instruktorů, vyzkoušet první první pohyby na lyžích, je tu spousta. Třeba právě v Compatschi je lyžařská škola Sciliar 3000 s velký vlastním hřištěm. Když to tady děti zvládnou, čeká je cvičný svah a slalom v dětském parku. Odtud už je to jen kousek na skutečnou sjezdovku. Modrých tu víc než dost, červených asi dvě třetiny ze zmíněných 60 kilometrů tras. I červené sjezdovky jsou však spíše mírnější a tak se nemusíte bát vzít po pár dnech ve škole své děti na společnou lyžovačku. Bezpečnost je tu na prvním místě a tak i na lanovkách můžete využít dětské bezpečnostní prvky, automatickou pojistkou pro malé lyžaře, aby za jízdy nevypadly nebo kryt proti větru.

Samostatnou kapitolou Seiser Almu a vlastně celého Jižního Tyrolska je jíldo, ale to zase někdy příště.

Autor cestopisů pro náš web, Tomáš Hájek, je fotograf, cestovatel a novinář. Pracoval v Lidových novinách, v Deníku a dodnes píše cestopisné reportáže pro mnoho dalších českých médií. Sám vede travel blog My Lost Hat (www.mylosthat.com).

Fotogalerie